Nocturnal Lore

Před tvorbou každého designu stojíme před otázkou jaké bude mít rozměry. Vzhledem k tomu, že platí pravidlo, že i monitrově slabší by si měli dopřát web v plné kráse (kde ještě platí zohlednění na technicky “méně” vybavené?). Už nějakých pár desítek pátků tímto rozhodovacím systémem vítězí rozlišení s max. dostupnou šířkou 800px.

Nám co máme rozlišení 4ciferné v obou směrech samozřejmě weby působí poněkud tenkým dojmem a rovněž při jejich tvorbě jsou poněkud omezené možnosti v rozletu, protože je třeba pracovat s menším prostorem. Jelikož se všichni těšíme až budeme mít na hraní větší prostor monitorujeme uživatele a jejich vybavení aby se mohla úspěšně odmávnout etapa “větších prostorů”.

Uvedená čísla statistik jsou z vlastních zdrojů (listopad 2007). Je to vzorek asi 4000 lidí z posledních 2 týdnů, kteří navštěvovali 2 nejmenovené weby. Podíl čechů je asi 30 % zbytek evropa a usa.

Čísla četužel mluví jasně. 30% lidí stále používá šířku rozlišení < 1024px takže se “tenkých” webů jentak nezbavíme. Navíc s nimi tovří koalici (už nezanedbatelná) skupina s hodnotami pod 640 px, což jsou majitelé různých kapesních počítačů a komunikátorů jejichž rozlišení se nijak raketově v nejbližší době nejspíš nezmění. Takže nezbývá než konstatovat, že ještě pár desítek pátků zůstane standardem pro šířku web-layoutu magická 800ka.

Přemýšlel jsem čím je způsobené tak vysoké číslo tak nízkých rozlišení a dospěl jsem k názoru, že bylo způsobeno boomem po LCD monitorech, který chtěl mít každý a k tomu za rozumnou cenu. Výsledkem byla vlna takových, které požadavky splňují na úkor výběru maximálního rozlišení což rozvášněný nakupující už neřešil.

Vzhledem k životnosti LCD se dá očekávat za možná už rok / 2 další BOOM, kdy těchto xx% lidí naráz obmění placičky na stole za současné trendy = širokoúhlé placičky s běžnou šířkou 1278px. Pokud se toto stane, nastanou žně pro grafiky a designéry, protože weby budou žádat redesigny a nové nápady na využití prostoru.

nebo spíš její detekce od prohlížeče i přes to, že je správně definovaná v HEAD stránky

se může klidně přihodit když není nastavena navíc jako header parametr php části.

Nutnost řádku není to pravidlem a vysloveně záleží na parametru hostingu. Nicméně tomu kdo o tom neví to může zamotat hlavu, protože se to blbě dohledává.

Během experimentu s generováním fraktálů jsem zcela náhodou objevil skutečnost, že v rámci jejich zobrazení vznikají naprosto dokonalé přechody – gradienty.

Vyříznuté části jsou 1500% zvětšení částí vyznačení. Každý prostor 10×10 pixelů tvoří v průměru 80 jedinečných barev – což je cca o 25% víc než kolik jich vypočítá graf. editor. Z toho se navíc velice těžko dostávají přechody napříč více barvami a nedejčerte navíc nepravidelných oblastí.

Nová verze winampu, kterou si autoři nadělali k výročí se mi líbila moc. Opravdu pěkně vyvedené defaultní prostředí dokonce nechalo po letech zmizet MMD skin. Aby nikdo nemohl říct, že to jenom přebarvili, dostal winamp nový rozměr v podobě vlastního rozhraní pro sdílení si mp3 prostř. protokolu http. (nebo-li zpřístupnění si vlastních mp3 souborů z kterýhokoliv počítače s inetem) Nezkoušel jsem to zprovoznit jenom proto, že momentálně nemám důvod.

Musím ale konstatovat, že WINAMP zcela selhává při spolupráci s M-AUDIO kartou, která se momentálně stará o pohodlí mých uší. Selháním myslím naprostá deformace zvuku alá bzučení a rezonování a nevím co ještě.

O javascriptu, který používá mozilla by se dalo říct, že je standaradnější než standrad. Narozdíl od prohlížečů, který museli řešit implementaci javascriptu ještě předtím, než vznikla nějaká normovaná dohoda, přišla k hotovému. Tedy hotovému standradu. Ten domluvený měl však jisté rozdíly oproti tomu jak se předpokládalo že bude. OPERA se sladila na vlnu podobojího někdy v půlce verze 6. Tzn., že v rámci programování fungovaly skripty společně v IE a OPEŘE a MOZILLE se museli dopisovat extra. Vzhledem k tomu, že rozdí je v přístupu k identifikátorům objektů, tak se to naštěstí dá řešit přes funkce, které překládají podle příslušného typu prohlížeče. Pamatuju si, že někdy před 4 rokama bylo běžné psát 5 modifikací skriptu pro různé prohlížeče.

Toto řešení je poněkud skoupé k majitelům cizokrajných prohlížečů. Tzn. že nepostihuje cca. 0.8% uživatelů.